Politici odmítli větrný park

Datum: 17.1.2009 Autor: ARTUR JANOUŠEK Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Severní Čechy

Vedení kraje zatím nechce, aby u Moldavy vyrostlo 45 větrných elektráren. Protestují i Sasové

Moldava - Vedení Ústeckého kraje nechce, aby u Moldavy na Teplicku vyrostlo 45 větrných elektráren. Žádá o podrobnou analýzu, která ukáže, jaký dopad by měly obří vrtule na krajinu a život lidí v okolí.

Dvacet pět větrníků s výkonem až 75 megawattů chce u Moldavy vybudovat společnost Czech Wind Holding, napojená na česko-slovenskou finanční skupinu J&T. Chce je roztočit v roce 2011. Dalších dvacet vrtulí chce na vedlejší horské louce postavit společnost Synergion Moldava. Byl by to největší park větrníků v kraji. A právě v tom je hlavní problém. „Nesouhlasíme s tak rozsáhlým záměrem výstavby větrné farmy s ohledem na krajinný ráz,“ uvedla hejtmanka kraje Jana Vaňhová.

Podobný názor má i saské ministerstvo životního prostředí a zemědělství. Protože by se obří vrtule točily těsně u hranic, požádali Sasové o mezistátní posouzení, jaký vliv bude mít projekt na krajinu a životní prostředí.

Krajští politici žádají v obou případech o velmi podrobné rozbory, jež posoudí, jak moc by vrtule narušily krajinu. Zároveň chtějí vypracovat hlukovou studii a analýzu vlivu takzvaného stroboskopického efektu na lidi žijící v okolních obcích. Obrovské lopatky větrníků totiž při otáčení pravidelně vrhají stín, což může negativně působit na psychiku obyvatel obce.

„Vzhledem k tomu, že se záměr nachází v oblasti NATURA 2000, požaduje rada dopracovat také hodnocení vlivu záměru podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ uvádí Veronika Kindlová z tiskového oddělení kraje.

U Moldavy už nyní stojí tři větrníky. Vedení obce Moldava se plány obou firem líbí, z provozu větrných elektráren by totiž do obecní kasy plynuly peníze. Za každou vrtuli dostane obec odměnu „Zastupitelstvo jasně vymezilo území v katastru obce, kde je možné větrné elektrárny stavět. Případná výstavba se co nejméně dotkne místních obyvatel,“ ujišťuje místostarosta Tomáš Tvrdík. „Zastupitelstvo si dobře uvědomuje, že větrné elektrárny nejsou nic hezkého, finanční přínos z provozu elektráren však může v budoucnu pozitivně ovlivnit rozpočet obce,“ říká Tvrdík.

Kolik peněz by obec získala, zatím není jasné. Podle Tvrdíka se částka stanoví až podle výkonu elektráren. Odměna pro obec není ničím novým, obvykle se pohybuje ve statisících korunách ročně za každou elektrárnu. Vidina zisku zlákala například vedení obce Nová Ves v Horách na Mostecku. Momentálně se zde točí už sedm větrníků.

Nová Ves v Horách dostává od jednoho investora za provoz elektrárny 120 tisíc korun ročně, další přispívá do rozpočtu 300 tisíci za dva větrníky. S dalším podnikatelem má vedení obce podepsat smlouvu, podle níž dostane 800 tisíc za provoz čtyř vrtulí, které se zprovoznily loni.

Pro obec s ročním rozpočtem necelých pěti milionů korun jsou tyto peníze obrovským lákadlem. Obyvatelé obce se však přou, zda peníze stojí za to. Stejné je to na Moldavě. „Tak jako všude se názory na tuto věc mezi občany liší. Nikdy a nikde nebude převládat shodný názor,“ uvedl místostarosta Tomáš Tvrdík.

Ekologové mají z plánovaného parku větrných elektráren u Moldavy vážné obavy. „Větrné elektrárny tu mohou uškodit především silně nebo kriticky ohroženým ptákům a patrně i netopýrům,“ upozornil ekolog Ondřej Volf.

Vše také záleží na ministerstvu životního prostředí, které bude mít poslední slovo - stavbu větrníků povolí, nebo zamítne.

Dohady o výstavbě větrných elektráren u Moldavy na Teplicku

Datum: 16.1.2009 Zdroj: ČRo - Sever Rubrika: 15:20 Informace ze severu Čech

moderátorka

Více než čtyři desítky větrných elektráren mají postavit v Krušných horách na loukách u obce Moldava na Teplicku. O jejich výstavbu mají zájem dva investoři. K jednomu z projektů už se negativně vyjádřila Rada Ústeckého kraje. No a konečné stanovisko rovněž k oběma projektům ale vysloví až ministerstvo životního prostředí. Na telefonu už mám Honzu Beneše. Ahoj, Honzo.

Jan BENEŠ, redaktor

--------------------

Hezké odpoledne.

moderátorka

--------------------

Tak nejprve nám řekni, o jaké dva projekty se vlastně jedná?

Jan BENEŠ, redaktor

--------------------

Tak jde o dva investory, kteří chtějí na hřebenech Krušných hor, konkrétně na loukách na Moldavě postavit desítky větrných elektráren. Ten první investor se jmenuje Czech Wind Holding. Ten chce postavit pětadvacet větrníků. Další pak, společnost Synergie Moldava dvacet elektráren. Dohromady tedy pětačtyřicet větrníků. Oba objekty hovoří o respektování přírody, vybudování nových cest a silnic v rámci větrných elektráren. Oba projekty by také měly mít časové omezení zhruba na třicet let. Investoři se shodují na tom, že chtějí pozitivně reagovat na případné připomínky ze strany ochránců přírody a veřejnosti. Samozřejmě oba investoři rovněž hovoří o naprosté zdravotní i jiné nezávadnosti svých projektů.

moderátorka

--------------------

Hm, jak se na případnou výstavbu dívají na Moldavě a třeba i na Krajském úřadě Ústeckého kraje?

Jan BENEŠ, redaktor

--------------------

Já jenom připomenu, že kraj je v tomto řízení jen účastníkem připomínkového řízení, spolu s obcemi a veřejností. Začněme napřed na Moldavě, což je vesnička zhruba se třemi sty obyvateli. Tam se nám nepodařilo získat stanovisko obecního úřadu, protože starosta Pok nebyl, nebyl k dosažení, nicméně z neoficiálních a nepotvrzených zdrojů mám tu informaci, že Moldava chce farmu pro změnu na sluneční kolektory. Jinak ta výstavba bude probíhat na soukromých pozemcích, tedy ta výstavba těch větrných elektráren a obec bude spolu s Ústeckým krajem a veřejností účastníkem řízení posuzování stavby na životní prostředí. To znamená, že se nedá odhadovat přímo, jestli obec podpoří nebo nepodpoří tu výstavbu větrníků. Co se týče samotných obyvatel Moldavy, ty jsou ve velké většině proti výstavbě, neboť tvrdí, že ta stavba větrných elektráren zničí krajinný ráz hřebenů Krušných hor. Obávají se také úbytku zvěře a vůbec toho, že tím příroda na horách utrpí. Považují celou záležitost spíš za byznys než za ekologickou záležitost a pociťují spíš snahu o zneužití zdejší krajiny než o její využití. A konečně krajský úřad, jak už jsem řekl, je pouze účastníkem toho schvalovacího řízení a rada vydala negativní stanovisko k oběma projektům. Rada Ústeckého kraje totiž požaduje u obou projektů dopracování hodnocení vlivu elektráren na krajinný ráz, případně vypracování i studií vlivu stroboskopického efektu ve vztahu k nejbližší zástavbě. Dále chtějí radní hlukovou studii zabývající se posouzením vlivu stavby na veřejné zdraví. Vzhledem k tomu, že se záměr nachází v oblasti Natura 2000, požaduje rada dopracovat také hodnocení vlivu záměru podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Podobné vyjádření chtějí i úřady na německé straně hranice a právě kvůli tomu se bude celou záležitostí zabývat ministerstvo životního prostředí a nejen krajský úřad, jak tomu v podobných záležitostech je zvykem. Pokud ministerstvo životního prostředí uzná, že stavba větrníků splňuje parametry pro přeshraniční posuzování vlivu stavby na životní prostředí, pak se bude dál touto věcí zabývat. Pokud ale neshledá důvody k přeshraničnímu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, vrátí vše na Krajský úřad Ústeckého kraje. Celá věc se tedy dá říct, že je teprve na začátku a jasno v ní bude nejdříve tak za půl roku.

moderátorka

--------------------

Tak to je celkem dlouhá doba. A když ministerstvo oba projekty odmítne?

Jan BENEŠ, redaktor

--------------------

Tak, pokud stanovisko bude negativní, tak musíme připomenout, že to stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu stavby na životní prostředí je pouze jakýmsi doporučením v další realizaci projektu. Znamená to, že nemá charakter příkazu. Případné nedoporučení stavby ze strany ministerstva životního prostředí může velmi zásadně, ale zřejmě tomu tak i bude, ovlivnit získání stavebního povolení na stavbu větrných elektráren. S největší pravděpodobností, pokud to tedy shrnu, pokud ministerstvo životního prostředí nevydá kladné stanovisko k oběma projektům, nebude na ně zřejmě vydáno ani stavební povolení.

Ne větrníkům v Krušných horách

Datum: 19.1.2009 Autor: (ob) Zdroj: Haló noviny Rubrika: Z domova

ÚSTECKÝ KRAJ -Nesouhlas s výstavbou větrných parků v Krušných horách vyjádřila Rada Ústeckého kraje. Jedná se rekreační oblast obce Moldava a zimní středisko Klínovec.

V současné době oba záměry procházejí procesem posouzení vlivu na životní prostředí. Povolení ke stavbě vydává ministerstvo životního prostředí. U obce Moldava na Teplicku by chtěla společnost Czech Wind Holding postavit větrný park s 25 větrnými elektrárnami.

»Chápu,že musíme hledat alternativní zdroje výroby elektrické energie, a u nás na to nejsou dosud občané patřičně připraveni. Chápu obce,že tyto stavby jsou vítaným přínosem pro obecní pokladny. Ale podle mého názoru je něco jiného dvě nebo tři větrné elektrárny a něco jiného je,když jich je pětadvacet. Já považuji Moldavu a okolí za významnou rekreační oblast během celého roku a tady se musí zvážit všechny možné dopady na krajinu i na obyvatelstvo,«řekl Haló novinám krajský zastupitel a člen komise životního prostředí Josef Nétek (KSČM).

K návrhu stavět na vrcholu Krušných hor větrný park se postavila záporně rada kraje.»Nesouhlasíme s tak rozsáhlým záměrem výstavby větrné farmy s ohledem na krajinný ráz,,« uvedla hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD). Rada požaduje podrobně prověřit výstavbu i s ohledem na nejbližší zástavbu a podle zákona o ochraně přírody a krajiny. K projektu se musí vyjádřit i sousední Sasko.

Rada Ústeckého kraje také zaujala negativní stanovisko k záměru firmy ANEW Větrný park Klínovec.. Větrné elektrárny by sice stály na území Karlovarského kraje,ale vliv by se projevil i v Ústeckém kraji. Radní hlavně poukázali na atraktivnost zimního střediska Klínovec a okolí,navíc se jedná o oblast s bohatou a chráněnou faunou.

Budou v horách elektrárny?

Datum: 17.1.2009 Autor: MARKÉTA RADOVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Kraj Moravskoslezský

ZPRÁVY Z MĚST KRAJE Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem a okolí

Břidličná - Ostré rozepře vyvolává mezi občany Břidličné a okolních obcí Velká Štáhle, Lomnice, Rýžoviště a Huzová-Arnoltice otázka: Mají vzniknout v blízkosti našich domovů větrné elektrárny?

Zatímco příznivci, mezi něž patří mimo jiné vedení uvedených vesnic, zmiňují důležitost přílivu peněz do obecní pokladny a nebojí se narušení kvality života po vzniku elektráren, odpůrci varují před nárůstem hluku, narušením rázu krajiny či třeba před neefektivností „větrníků“.

„Naši zastupitelé jsou jednohlasně pro elektrárny. Pro obec bude jejich stavba znamenat hlavně přínos peněz do rozpočtu,“ říká Jiří Benč, starosta Velké Štáhle, na jejímž území plánuje Větrná energie Morava (VEM), dceřiná společnost české firmy Ventureal a rakouské společnosti AWP, 8 větrných elektráren.

Celkový počet „větrníků“, jež investoři (nejen VEM) v horské oblasti zamýšlí postavit, je 35. Osm ve Velké Štáhli, jediné z obcí, které už kraj schválil takzvaný proces EIA potvrzující minimální dopad na životní prostředí, 10 v Rýžovišti, 10 v Lomnici a 7 v Huzové-Arnolticích.

„V daných lokalitách se sice plánuje 35 větrných elektráren, ovšem je otázka, kolik z nich bude ve skutečnosti postaveno,“ uvádí Jiří Přikryl ze společnosti Ventureal.

Firma si z kapacity sítě rezervovala výkon pro 12 elektráren. „Dle elektrostudie připravené pro naši firmu a dle našich odhadů je možno v dané oblasti napojit 20, maximálně 25 větrných elektráren,“ dodává.

Vysoký počet 35 plánovaných „větrníků“ zdůvodňuje tím, že podobné projekty jsou u nás během na dlouhou trať a jistota, že se skutečně v plném rozsahu uskuteční, je malá.

K odpůrcům elektráren u Břidličné, jejíž zastupitelé před časem rozhodli, že „větrníky“ na katastr města a okolí nechtějí, patří třeba místní občanské sdružení Potůček.

Jeho předseda Petr Horňáček upozorňuje na neefektivnost „větrníků“, jež, jak zdůrazňuje další z kritiků, občan Břidličné Antonín Králík, podporuje česká politika formou zákonné povinnosti odkupu proudu garancí výkupní ceny ve výši 2,34 Kč za kilowatthodinu.

Způsobují „větrníky“ hluk? „Výkupní cena elektrické energie představuje 55 až 60 Euro za megawatthodinu. Cena větrné energie, která je fixní, je o 50 až 60 procent vyšší. Nezapomínejme, proč stát větrné elektrárny podporuje. Je to ekologický zdroj bez emisí,“ uvádí Jiří Přikryl. Antonín Králík namítá, že povinnost odkupu větrné energie vytváří z provozu „větrníků“ skvělý byznys.

V čele kritiky je i hlučnost „větrníků“. Ta nesmí venku na okraji obytné zástavby v noci překročit 40 decibelů. Právě u ní se ale místní také neshodují. Zatímco část z nich upozorňuje na nárůst hluku, který v údajích poskytnutých investorem jen těsně nepřekračuje hranici 40 decibelů, část obavy nemá. „Zajeli jsme se podívat k fungující větrné elektrárně a zjistili jsme, že hluk je minimální,“ říká Jiří Benč.

Stavbu větrných elektráren v Jeseníkách v minulosti odmítli v odborné studii zástupci Moravskoslezského i Olomouckého kraje. „Postoj vedení kraje je kontinuální s postojem v minulém volebním období,“ říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Upřesňuje, že kraj větrné elektrárny zcela neodmítá, jejich umístění ale nesmí narušovat krajinný ráz. „V případě Jeseníků se jedná o velký zásah do rázu krajiny,“ dodává.

Změny územních plánů pro stavby elektráren v Jeseníkách nyní blokují odbory životního prostředí v Rýmařově a Bruntále.

Důležitou kartu, která může otázku vzniku „větrníků“ v okolí Břidličné částečně rozřešit, mají nyní v ruce zastupitelé města. V březnu budou rozhodovat o tom, zda Břidličná dá investorovi souhlas k tomu, aby využíval k provozu elektráren místní trafostanici.

„Osobně bych věcné břemeno bral. Získané peníze bychom využili pro lidi,“ říká starosta Břidličné Bohumír Kamenec.

Pro ukázku odlišného pohledu na větrné elektrárny lze užít i dvě fotomontáže simulující v jednom případě pohled z Břidličné na Rýžoviště a Lomnici (autor je Antonín Králík) a pohled na Velkou Štáhli (fotomontáž dodal Ventureal). Je nutné brát v úvahu, že každý z obrázků zachycuje jinou část krajiny z jiného úhlu pohledu, v jiné vzdálenosti od „větrníků.“

Větrné elektrárny lidé odmítají

Datum: 17.1.2009 Autor: EVA KUČEROVÁ Zdroj: Mladá fronta DNES Rubrika: Střední Čechy Strana: 02

U obce Křinec na Nymbursku má být šest větrníků

Střední Čechy - Šest větrných elektráren má vzniknout u obce Křinec na Nymbursku. Se záměrem ale nesouhlasí okolní obce.

„Když jsem to poprvé zaslechl, napsal jsem na různé instituce i starostovi obce Křinec, že s tím nesouhlasíme. Myslím, že do Polabské nížiny větrné elektrárny nepatří,“ uvedl starosta obce Dymokury Jaroslav Červinka. Žádné odpovědi mu však nepřišly.

Do Polabí se nehodí Jaroslav Červinka upozorňuje hlavně na to, že Polabí leží 200 metrů nad mořem. Vyjádřil proto obavy, jak by stožáry větrných elektráren v krajině vypadaly. „Nejsem principiálně proti větrným elektrárnám, ale musí být na vhodném místě, což je například u dálnic,“ řekl Červinka s tím, že Polabí je navíc místem, kde příliš nefouká vítr.

Se stavbou elektráren nesouhlasí ani v nedalekém Vestci.

Starostu Křince oslovila firma Viventy s návrhem na postavení větrných elektráren před dvěma lety. „Měli jsme veřejné slyšení, zastupitelé pak záměr schválili. Má to být maximálně šest větrných elektráren. Společnost ale potřebuje přes čtyřicet různých vyjádření. Pokud některé bude negativní, záměr se neuskuteční,“ uvedl starosta městyse Křinec Milan Moc. Podle něj by to mohlo být rozhodnuto do konce září letošního roku.

Zda se mezi negativní stanoviska bude počítat i vyjádření okolních obcí, není jasné. „Mám pocit, že jim záměr vadí spíš kvůli estetickému hledisku, nikoliv ekologickému. Nevím, jestli tyto důvody budou brané za relevantní,“ podotkl Milan Moc.

Dva větrníky mají být také u obce Odřepsy, která je od Křince vzdálena asi 20 kilometrů. I tam je od záměru k uskutečnění ještě daleko.

„Firma si musí udělat průzkum okolí, zjistit, jestli by elektrárny nevadily třeba ptákům. Pak musí jednat s majiteli pozemků. Pokud budou výsledky kladné, může začít stavět. Já myslím, že to může trvat tak dva roky,“ řekl starosta obce Odřepsy Jan Kubín. Elektrárny mají stát pod kopcem. Pro obec, která hospodaří s 2,5 miliony korun ročně, je důležitá částka, kterou by za elektrárny dostala. Za každý větrník to mají být 2 miliony korun. „Dobudovali bychom kanalizaci, postavili vodovod,“ naznačil starosta, jak by peníze využili.

Firma Viventy se snažila postavit elektrárny i v dalších místech Středočeského kraje. V Sušně na Mladoboleslavsku jich mělo být jedenáct, lidé s tím ale nesouhlasili. Na Nymbursku mezi obcemi Jíkev, Loučeň a Krchleby mělo být 25 stožárů. I tam to však zastupitelstva obcí odmítla.

Problémy s televizí už nejsou Dva větrníky stojí u Pcher na Kladensku. S výškou 90metrů jsou největší a nejvýkonnější v Česku. Vrtule mají průměr 100 metrů a ročně vyrobí energii pro zhruba 3 250 domácností. Jsou prvními ve středních Čechách, jejich výstavba stála 190 milionů korun. Obec od majitele elektrárny získá ročně 200 tisíc korun za pronájem přístupové cesty.

Zpočátku byly problémy s rušením televizního signálu. „Od té doby, co je digitální vysílání, žádné problémy s elektrárnami nemáme,“ uvedl starosta Pcher František Dufek.

„Nejsem principiálně proti větrným elektrárnám, ale musí být na vhodném místě, například u dálnic.“ starosta Dymokur Jaroslav Červinka