You are here1.11.2010 Otevřený dopis našim voleným představitelům ČR

1.11.2010 Otevřený dopis našim voleným představitelům ČR


By Latalova Kristyna - Posted on 10 Listopad 2010

Unie pro krajinu zaslala na konci října 2010 otevřený dopis (v listinné podobě), adresovaný Kanceláři prezidenta republiky, Ministerstvu financí, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu obchodu a průmyslu, Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu zemědělství. Zároveň byl rozeslán na e-mailové adresy některých poslanců.

 

Pernštejnské Janovice 28, 593 01 Věžná
info@unieprokrajinu.cz

 
OTEVŘENÝ DOPIS
na téma
 
VĚTRNÉ A FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY
- PROBLEMATICKÁ ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU EL. ENERGIE NA ÚZEMÍ ČR
 
 
 
 
Vážený pane prezidente,
vážený pane premiére,
vážení páni ministři,
vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.
 
 
                 V současné době je silně medializován nárůst výstavby fotovoltaických elektráren (dále FVE) a jejich vliv na cenu elektrické energie u konečného zákazníka - domácností a podniků. Nemalý podíl na tomto vývoji mají také větrné elektrárny (dále VE), které již téměř deset let a zcela bez povšimnutí ovlivňují cenu el. energie a navíc poškozují krajinný ráz horských a podhorských lokalit. Na neekonomickou a nekoncepční výstavbu poukazují dlouhodobě, v rámci svých možností, četná občanská sdružení po celé České republice (např. Otevřený dopis OS Krajina pod Javořicí ze dne 15. srpna 2007 adresovaný Parlamentu a Senátu ČR a některým ministerstvům, dopis OS Naše Výprachtice adresovaný Ing. Janu Fišerovi, CSc., ze dne 16. června 2009). Vzhledem ke stanovené základní výkupní ceně el. energie z VE, která byla výrazně nižší než výkupní cena z FVE, nebral až dosud podněty občanských sdružení nikdo na vědomí.
                Drtivé většině občanů této země nezáleží na tom, zda jim oběd uvaří zelená energie nebo energie oranžová a ani nepoznají, kolik které odebírají. Cena el. energie pro konečného zákazníka by podle našeho uvážení měla být ze všech zdrojů stejná, oproštěná od všelijakých příplatků. Pokud chce stát některé zdroje energie regulovat, je třeba u provozovatele takových zařízení použít daňových nástrojů a tím je podpořit nebo omezit. Je třeba si uvědomit, že v případě VE a FVE se nejedná o stavby ve veřejném zájmu, ale o soukromé podnikatelské záměry se všemi riziky, která mohou přinést. Tyto stavby nepřinášejí do regionů žádná nová pracovní místa, naopak přinášejí problémy pro přenosové soustavy, pro ekonomiku státu i peněženky občanů.
 
KDO JSOU INVESTOŘI       
                Firmy, které se zabývaly a zabývají výstavbou VE, a v poslední době i FVE, jsou v drtivé míře společnosti s ručením omezeným, jejichž předmětem podnikání je např. zpracování dřeva, prodej a nákup různého zboží, dokonce i firmy, které jsou v insolventním řízení, v některých případech i v exekuci. Ve vedených správních řízeních ve věci povolování staveb VE i FVE se o tyto skutečnosti správní orgány nezajímají a neprověřují v této souvislosti žádné údaje. Tak neuvěřitelně laxní a neprofesionální přístup státní správy k dané problematice je o to více zarážející, když vezmeme v úvahu, že realizace byť jen malé farmy VE se pohybuje ve stovkách milionů korun.
 
SMLOUVY MEZI INVESTOREM A OBCÍ
                Výše zmínění investoři VE a FVE nabízejí obcím, v jejichž katastru chtějí svůj záměr realizovat, uzavření smluv, které balancují na hranici korupce a někdy se pohybují zcela cíleně až za touto hranicí, včetně častých úspěšných pokusů o zkorumpování rozhodujících orgánů obce. Obce se v takových smlouvách za pouhý a ničím negarantovaný příslib finančních částek na rozvoj obce zavazují, že v rámci svých kompetencí a možností udělí všechna potřebná povolení a souhlasná vyjádření, a to i v případech, kdy obec není vlastníkem pozemků, na kterých má být stavba VE nebo FVE realizována a bez existence dokumentace týkající se rozsahu a umístění stavby. Smlouvy jsou uzavírány ještě před zahájením jakýchkoliv správních řízení, včetně procesu EIA. Ani nad těmito skutečnostmi se nikdo nepozastavuje a nikdo je nezkoumá.
 
KDO BUDE LIKVIDOVAT STAVBY PO UPLYNUTÍ ŽIVOTNOSTI
                Vydaná správní rozhodnutí vůbec neřeší konečnou likvidaci celé stavby ani jejích komponent (jak VE tak FVE), přestože se jedná o nebezpečný odpad. Zůstává otázka, kdo likvidaci provede. Je zcela jisté, že společnosti s ručením omezeným, které jsou v rozhodnutích o povolení stavby vedeni jako stavebníci či investoři, nebudou po uplynutí stanovené „dočasnosti“ (20 až 30 let) existovat a vlastník bude velmi obtížně dohledatelný.
OZE JAKO GARANTOVANÝ BYZNYS NA ÚČET OBČANŮ
                Obnovitelné zdroje energie (dále OZE) jsou velkým byznysem, ve kterém se točí velké peníze. Přiživují se na něm četné soukromé firmy, které pro „investory“ vypracovávají dokumentaci a posudky, o jejichž odbornosti a nestrannosti lze s úspěchem pochybovat. Skutečný investor a provozovatel zařízení je většinou neznámý. Tento byznys je podporován četnými výhodami a dotacemi ze strany státu a EU. Důsledkem je hrozící zvýšení cen el. energie pro domácnosti a podniky. Z médií se v současné době občan denně dozvídá nové a nové návrhy na opatření jak zamezit zvýšení cen, ale čas běží, konkrétní opatření na omezení výstavby neekonomických OZE nejsou v dohledu a podle zpráv členských sdružení Unie pro krajinu i dalších subjektů přibývají v české krajině nebývalým tempem stále nové a nové VE a FVE.
 
NEPŘIJATELNÉ STAVBY V ČESKÉ KRAJINĚ
                Stavby VE a stavby FVE ve volné krajině jsou stavbami, které svými rozměry přesahují přirozená měřítka v krajině. Pro jejich výstavbu od samého počátku neexistují zákonné mantinely. Česká republika, v porovnání s jinými státy, nemá pro masovou výstavbu takových zařízení podmínky, ať již z titulu hustého osídlení, geografických podmínek, zalesnění území, kulturních a historických památek, atd. Chceme-li se vyvarovat toho, aby se tisíce 150 metrů vysokých a otáčejících se VE staly dominantami našich kopců a převzaly úlohu památkových a kulturních dominant našich městeček a vesnic a aby zemědělskou půdu pokrývaly stovky hektarů panelů FVE, je třeba přijmout pro jejich výstavbu přísná pravidla. Navrhovaná ekonomická opatření podstatu věci neřeší a jsou pouhým přemísťováním peněz z jednoho sloupce účetní knihy do druhého.
 
CHYBÍ ZÁKONNÁ OMEZENÍ A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
                Pro výstavbu VE by měly být vypracovány dokumenty (např. na krajské úrovni, avšak podle stejné metodiky zpracování), které jasně a srozumitelně vymezí lokality, kde nelze stavět. Například z důvodu poškození krajinného rázu, zdravotních rizik, ochrany kulturních a historických památek, ochrany přírody a tato omezení by měla být zdůvodněna. Dokument by měl být závazný jak pro investory, tak pro správní úřady, tak i pro obce a veřejnost. Minimálně by měl být součástí Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů.
                V případě zdravotních rizik požadujeme, aby byl na odborné lékařské úrovni vyhodnocen vliv stroboskopického efektu a nízkofrekvenčního zvuku na lidské zdraví a na základě závěrů zákonem stanoven minimální odstup staveb VE od obytných objektů.
                Pro stavby FVE a další velkoplošné stavby ve volné krajině (objekty velkoskladů, supermarketů) by měl ze zákona platit zákaz těchto staveb na zemědělské půdě a na orné půdě obzvlášť. Ten by se měl vztahovat i na VE. Nemalý zábor půdy je způsoben nejen samotným základem VE (objemově cca 700 m3 železobetonu, který po ukončení životnosti zůstává v zemi, viz platný Metodický pokyn MŽP ČR z roku 2005, kap. 8.4.), ale i přístupovými a manipulačními plochami dimenzovanými na těžkou techniku - v podstatě jde o zábor trvalý.
 
PROČ FVE NEPODLÉHAJÍ PROCESU EIA
                Je zcela nepochopitelné, proč záměry výstavby FVE nepodléhají procesu EIA. Podle našich zkušeností mohla být řada těchto projektů procesem EIA omezena nebo zcela zastavena. Rozhodně mají tato zařízení vliv na životní prostředí i zdraví obyvatelstva, nehledě na vedlejší negativní dopady, spočívající především v devas-taci krajiny, která při umístění FVE větších rozměrů připomíná spíš nějakou fantaskní filmovou krajinu, než oblast, v níž by měli lidé s potěšením žít a pracovat. Pro názornost - jeden hektar je plocha 100x100 m, FVE o rozloze 50 ha zabírá plochu o délce 1 km a šířce 500 m. Nikdo nezjišťoval, jaký je vliv takového zařízení na mikroklima lokality vlivem tepelného sálání z povrchu panelů, jaký je vliv na drobné živočichy a hmyz žijící doposud v dané lokalitě (i čmelák je dnes ohroženým druhem), zda oplocení tak rozsáhlého areálu není závažnou překážkou pro zvěř, jaký vliv má na erozi půdy dešťová voda stékající z panelů stále na stejné místo po dobu životnosti zařízení. A jistě existují i další negativní vlivy, např. případná chemická likvidace porostů v oplocených areálech.
                Žádáme proto, aby FVE ve volné krajině byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
                Proti realizaci FVE na střechách domů a průmyslových objektech nelze nic namítat. Omezení by se však mělo týkat městských památkových rezervací, kulturních a památkových objektů, sakrálních objektů apod.
 
OMEZENÍ VEŘEJNOSTI PŘI ROZHODOVÁNÍ O STAVBÁCH
                Na 5. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl 24. září 2010 projednán v prvním čtení senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury - sněmovní tisk 24. Pokud bude proces EIA probíhat v rámci sloučeného územního a stavebního řízení, navíc pouze na základě žádosti stavebníka, bude značně omezena nebo zcela vyloučena z procesu účast veřejnosti. Je nebezpečí, že bude ve značném množství případů docházet k nevratnému poškození přírody a krajiny, k ohrožení života a zdraví občanů a k dalším negativním vlivům, ke kterým se veřejnost nebude moci vyjádřit a vznést své připomínky a námitky. Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) totiž jednoznačně vymezuje okruh účastníků územního a stavebního řízení. Takový stav bychom považovali za zásah do ústavou zajištěných práv občanů a iniciovali bychom podání ústavní stížnosti.          
                Účast veřejnosti přináší do procesu EIA připomínky lidí, kteří v posuzované lokalitě bydlí a dobře ji znají. Zpracovatelé dokumentace často některé závažné skutečnosti opomíjejí, ať již z neznalosti situace nebo nedostatečného průzkumu lokality. Z našich zkušeností z praxe konstatujeme bohužel smutnou skutečnost, že některá opomenutí jsou záměrná, neboť zpracovatelé dokumentace jsou placeni investorem, což se také často v dokumentaci odráží. Zarážející je však podobné chování některých úředníků správních úřadů, kteří se ve svém rozhodování dopouštějí pochybení, která v drtivě většině svědčí ve prospěch investorů. Z titulu své funkce by však tito úředníci měli především hájit veřejné zájmy. Právě účast veřejnosti v procesu EIA upozornila v mno-ha případech na četná pochybení a nedodržení zákonných ustanovení.
                 Na základě výše uvedeného je podle našeho názoru připravovaná změna zákona číslo 416/2009 Sb. nepřijatelná a žádáme, aby byla přepracována.
 
NAŠIM VOLENÝM ZÁSTUPCŮM
                Apelujeme na Vás, politiky, abyste se danou problematikou zabývali v zájmu občanů této země promyšleně a právní záležitosti s tím spojené řešili preventivně a nikoli až následně. Tedy v době, kdy příslušný špatný zákon je již přijat a uvažuje se, jak by bylo možné jej zase zrušit nebo podstatně změnit.
                Jako občané tohoto státu a členové občanských sdružení na jeho území, která se problematikou zabývají, jsme připraveni podílet se na přepracování uvedeného zákona svými podněty, doporučeními a připomínkami k návrhu paragrafovaného znění. Doufáme, že tento náš podnět nezůstane bez odezvy a budeme přizváni ke spolupráci v zájmu tvorby kvalitního právního předpisu. Předpokládáme a doufáme, že o dobrý a funkční zákon jde nejen nám, ale stejně o něj jde i Vám – politikům.
 
               
                                                                                                                                                                                            20. října 2010
 
 
                                                                                                                                             Za Unii pro krajinu
                                                                                                                                             Jan Kaňka
                                                                                             
                                                                                                             
 
 
 
S otevřeným dopisem vyslovili souhlas členové UPK:
 
                Občanské sdružení Lučice, o.s. - Lučice
                o.s. Šluknovské Království - Království
                Občanské sdružení Pohoda Koclířov - Koclířov
                Calendula občanské sdružení - Jihlava
                Dejmalka o.s. - Pernštejnské Janovice
                Meluzína, občanské sdružení - Praha
                Občanské sdružení Horizont Vranovská Ves - Vranovská Ves
                Eden Vysočina, o.s. - Ledeč nad Sázavou
                Občanské sdružení Hejnice-Česká Rybná - Hejnice u Žamberka
                Občanské sdružení Toužimský antivětrník - Toužim
                Občanské sdružení Františky - Chrudim            
                Krajina pod Javořicí o.s. - Horní Dubenky
                Občanské sdružení Zelená louka - Horní Heřmanice v Čechách
                Občanské sdružení Oderské vrchy - Odry-Dobešov
                Občanské sdružení Naše Výprachtice - Výprachtice
                Přátelé Podyjí o.s. - Lesná
                Občanské sdružení Za Krásný Les - Krásný Les
                Občanské sdružení Za naši přírodu - Lichkov
                Jevišovka, o.s. - Slatina
                Naše Krásnodvorsko o.s. - Krásný Dvůr
                Tomáš Bernášek - Klášterec nad Ohří
 
 
               
 
 
 
Kopie:
Transparency International - Česká republika, o.p.s.
Sokolovská 260/143
180 00 Praha 8