4.1.2023 Otevřený dopis senátu k novele energetického zákona

 OTEVŘENÝ DOPIS

na téma

VÝSTAVBA  VĚTRNÝCH  A  FOTOVOLTAICKÝCH  ELEKTRÁREN  VE  VEŘEJNÉM  ZÁJMU

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Koncem roku 2022 byla Poslaneckou sněmovnou schválena novela energetického zákona (sněmovní tisk č. 313) s těmito změnami (platné znění s tučně vyznačenými změnami):

18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.

Myslíme, že nelze zakotvit do zákona všeobecnou výstavbu OZE ve veřejném zájmu. Např. stavby větrných elektráren dlouhodobě poškozují krajinný ráz a kulturní hodnoty krajiny, které jsou nenahraditelné a nad tyto hodnoty nelze nadřazovat veřejný zájem. To popírá právo občanů svobodně rozhodovat v jakém prostředí chtějí žít, tedy rozhodovat o věcech, které se týkají záležitostí v zájmu obce a jejích občanů (např. ochrana krajinného rázu a kulturních hodnot v okolí jejich bydliště).

Kam tento návrh směřuje je jasné z neschválených pozměňovacích návrhů na změnu stavebního zákona (zřejmě plánováno do Lex OZE 2). Tím by bylo de facto pro stavby OZE o výkonu nad 1 MW vyloučeno územní řízení tím, že obchází platné územní plány obcí a porušuje systém územního plánování (PÚR, ZÚR, ÚP). Projednávání stavby OZE nad 1 MW by se tak zúžilo jen na stavební řízení. V územních plánech obcí je přitom výstavba ve volné přírodě velmi přísně regulovaná, nesmí se tam prakticky vůbec nic stavět. Přitom běžní občané musí ve většině stavebních záměrů absolvovat územní i stavební řízení a to ve shodě s územním plánem. Větrné elektrárny jsou obří stavby nesrovnatelné s žádnými jinými stavbami ve volné krajině. Nyní např. v Horní Řasnici investor plánuje postavit 9 větrných elektráren každá o výšce 240 m! Přitom bude trvale znehodnoceno několik hektarů zemědělské půdy pro vlastní plochy větrných elektráren, manipulační plochy a zpevněné přístupové cesty. Tento záměr přece nemůže být veřejném zájmu.

Naše překrásná krajina si zaslouží před tímto morem 21. století stejnou ochranu jakou má u našich nejbližších sousedů v Bavorsku a Polsku (pravidlo 10 H, tzn. že 240 m vysoká větrná elektrárna se smí postavit 2400 m od nejbližšího obydlí).

Doslova šokem je pro nás míra dotací pro výstavbu nových větrných elektráren ve výši 50 - 80 % celkových způsobilých výdajů v době, kdy náš státní rozpočet trpí ročními schodky ve stovkách miliard korun. To je krádež za bílého dne ! Při takové míře dotací by bylo možné stavět jaderné elektrárny při očekávané trojnásobné životnosti se 100 % dotací a přitom bychom získali stabilní zdroj elektřiny bez nutnosti ho zálohovat fosilními paroplynovými elektrárnami, které jsou zdrojem tolik diskutovaného oxidu uhličitého.

Přitom využitelnost instalovaného výkonu větrných elektráren v našich podmínkách je cca 20% na rozdíl od přímořských větrných elektráren s účinností okolo 40% a větrných elektráren umístěných na moři s účinností až 60%. Stavba větrných elektráren v našich nevyhovující větrných podmínkách je tak plýtváním vzácnými zdroji a přímo odporuje požadavku Evropské unie na energetickou účinnost. Navíc se nyní začínají prosazovat i plovoucí větrné elektrárny ukotvené do mořského dna, které je možné umístit daleko od pobřeží Evropy ve velkých počtech tam, kde nebudou nikomu vadit. Ty je možné využit jak k produkci elektřiny, tak k produkci zeleného vodíku. Ten se pak může dopravovat do Evropy tankery podobně jako nyní fosilní zemní plyn nebo ropa k překlenutí zimního období kdy nefunguje fotovoltaika.

V případě schválení výše uvedeného návrhu výstavby OZE otevřete prostor k vytunelování naší  krajiny větrným tunelem. A to po tom, kdy již byly naše peněženky vytunelovány všem známým fotovoltaickým tunelem. Poučíme se z historie?

Většina z Vás určitě zná náš klasický film „Vesničko má středisková“ s vesnickým doktorem (p. Hrušínský) kochajícím se krásou naší krajiny. Tak ať to tak zůstane!

Žádáme proto odstranění pozměňovacího návrhu poslance Adamce a poslance Müllera alespoň pro větrné elektrárny. 

Za Unii pro krajinu 2.1.2023 Ing. Ivo Fořt