You are hereProtest proti pozměňovacímu návrhu poslance Ambrozka

Protest proti pozměňovacímu návrhu poslance Ambrozka


By ivoef - Posted on 21 Duben 2009


Vážený pane/ paní,

V tomto čase, kdy budoucnost řady poslanců je nejistá, je nutno dávat pozor na různé pozměňovací návrhy. To platí také o návrhu poslanců Libora Ambrozka (KDU-ČSL), Vladimíra Dlouhého (ODS) a Robina Böhnische (ČSSD) ke změně zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (Zákon o EIA), parlamentní tisk 771/0 (www.psp.cz). Původním motivem je řešení jistě nepříjemné situace, kdy Parlament odmítl vládní návrh změny tohoto zákona, k § 10, který se vztahuje na přístup veřejnosti (rozuměj ekologických nevládních organizací) ke stavebnímu řízení.

Tomu v řadě případů, které určuje právě zmíněný zákon, předchází takzvané posuzování vlivu zamýšlené stavby na životní prostředí (EIA), jehož výsledkem je doporučení příslušného krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí, které není právně přezkoumatelné. Rozhoduje se až při stavebním, vodoprávním nebo jiném řízení, které bere doporučení EIA v úvahu. Účastnící řízení EIA tak nejsou totožní s účastníky návazného řízení. Na tuto právní mezeru Evropská Komise upozornila dopisem ze dne 29. června 2007. Téměř dva roky se nic neudělalo a nyní hrozí ČR postih. Uvedená trojice poslanců proto krátce po neslavném konci vládního návrhu, přispěchala na pomoc a předložila jiné legislativní řešení, které splňuje požadavky legislativy EU.

Zcela neorganickým přílepkem v příloze pozměnovaného zákona, která definuje stavby a aktivity podléhající řízení EIA, je změna týkající se větrných elektráren. Dosud každá stavba větrné elektrárny s instalovaným výkonem vyšším než 0,5 MW a výškou "stojanu" přesahující 35 metrů musí být podrobena zjišťovacímu řízení EIA. Při tom se běžně stává, že dotčená veřejnost se ke stavbě staví negativně, vznikají všelijaké petice proti, přičemž občané mají největší výhrady k hluku a narušení krajiného rázu. Toto právo spolurozhodovat o záležitostech týkajících se ochrany životního prostředí a lidského zdraví, respektive právo být úplně a správně informován, nám zaručuje tzv. Aarhuská úmluva, kterou ČR ratifikovala.

Dnes již větrné elektrárny dosahují 150 m a mají elektrický výkon až 3 MW. Tyto konstrukce jsou většinou umísťovány do pobřežních vod Baltu nebo Severního moře. S rostoucí výškou a výkonem roste hluk a další rušivé vlivy. V pozměňovacím návrhu se nicméně uvádí, že "stávající limit již neodpovídá trendu vývoje moderních větrných elektráren". Proto jsou nová kriteria navržena zcela bez ohledu na výšku a výkon zařízení. Zjišťovací řízení EIA se tak má vztahovat jen na skupiny blízko sebe stojících čtyř a více větrných elektráren. Tento argument je stejně absurdní, jako kdyby někdo navrhl, že vzhledem k trendům vývoje moderních automobilů se má zákoný rychlostní limit v obcích zcela zrušit, resp. má platit jen v případě čtyř a více vozidel, která jsou za jízdy od sebe vzdálena méně než činí desetinásobek jejich délky. Tak jako rychlostní limit má chránit obyvatele před dopravními úrazy, tak EIA má chránit lidské zdraví a životní prostředí. Preventivní legislativní opatření nelze tedy změkčovat nebo zcela odstranit bez ohledu na ty, které mají chránit.

Připomeňme jen, že proces posuzování vlivu zařízení a činností na životní prostředí zavedl do české legislativy přes odpor všelijakých lobby Josef Vavroušek a další ekologové již počátkem 90. let. A to jako preventivní opatření před nevhodně umístěnými zařízeními, které škodí svému okolí. Smyslem EIA je přece chránit lidské zdraví, ekosystémy a živé organismy. Smyslem navrhované úpravy zákona o EIA je otevřít bezbariérový vstup komerčním zájmům výrobců a stavitelů větrných elektráren a vyloučit občany ze hry. A takovou právní úpravu navrhuje pan Libor Ambrozek, bývalý ministr životního prostředí, předseda parlamentního výboru pro životní prostředí, přírodověděc a bývalý předseda Českého svazu ochránců přírody!

Dále je nutno uvést, že český právní řád na rozdíl od mnoha ostatních zemí EU nechrání před negativním vlivem větrných elektráren ani majitele okolních pozemků a budov, které často poklesnou na ceně, ani účastníky silničního provozu (odletování námrazy) nebo turisty a rekreační sportovce. V ČR neexistují žádné minimální vzdálenosti VE od zástavby, veřejných cest nebo komunikací, tak jako v civilizovaných zemích. Očekáváme, že tyto legislativní mezery budou zaplněny. Místo toho má být demontována i chabá ochrany dotčené veřejnosti, přírody (avifauna) a krajiny (krajiný ráz), kterou stávající zákon č. 100/2001 Sb., představuje. Omezena mají být i práva veřejnosti vyplývající z Aarhuské úmluvy. Jsme připraveni se obrátit na orgány EU a domáhat se svých práv.

Žádáme Vás, vážený pane/paní, aby jste se proti navrhované změně zákona č. 100/2001 Sb., která se týká větrných elektráren, spolu s námi postavil. Blíží se parlamentní volby a většina voličů má na živelnou výstavbu VE negativní názor.

Návrhem poslanců Libora Ambrozka (KDU-ČSL), Vladimíra Dlouhého (ODS) a Robina Böhnische (ČSSD) změny zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 1, kategorie II bodu 3.2. sloupce „ZÁMĚR“ se dosavadní text:

„Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů“

nahrazuje textem:

„Farma čtyř a více větrných elektráren nebo farma s menším počtem větrných elektráren (včetně samostatné větrné elektrárny) pokud její vzdálenost od nejbližší jiné větrné elektrárny nebo farmy větrných elektráren je menší než desetinásobek výšky tubusu, přičemž se počítá vyšší z obou tubusů.“

Podle navrhovaného znění bude předmětem zjišťovacího řízení buď každá větrná farma čtyř a více větrných elektráren nebo menší větrné farmy včetně samostatných větrných elektráren, pokud budou v menší vzdálenosti než je desetinásobek výšky tubusu od nejbližší další větrné elektrárny.

Podle platného znění zákona č. 100/2001 Sb. musí i tzv. podlimitní záměry projít zjednodušeným posouzením, zda mohou mít závažné vlivy na životní prostředí [§ 4 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 2 a 3 ]. Je tak vyloučeno riziko, že podlimitní záměr větrné elektrárny s případnými závažnými vlivy na životní prostředí nebude řádně posouzen.

Navrhovaná změna limitu pro zjišťovací řízení  umožňuje živelný a neregulovatelný způsob umísťování větrných elektráren.

Nesouhlasíme s návrhem zvýšení  limitu pro zjišťovací řízení u větrných elektráren ze současných 500 kWe a výšky tubusu 35m. Požadujeme na základě výše uvedených důvodů tuto změnu zákona  bod 5  vypustit.

 

S pozdravem